Příběhy o DMO

V téhle kapitolce jsou různé příběhy dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Vyprávěj to převážně maminky. A musím říct, že bddivuji a smekám před všemi rodiči, co si nechali/nechávají dítě s jakýmkoli postížením, protože to není vůbec, ale vůbec jednoduché se o něj postarat - vím, co museli všechno podstoupit moji rodiče - myslím si, že to chce velké vnitřní síly.

Doufám, že i já jednou budu maminka a je pravda, že se někdy sama sebe ptám, jestli bych dokázala mít dítě postížené a pravda, že kdyby to byla lehká forma DMO jako je např. špatná chůze jako kulhání, špatná mluva, či epileptické záchvaty atd. tak ano, ale kdyby mi doktor během těhotenství řekl, že mé dítě bude hodně postížené dejme tomu např. že bude mít těžkou formu DMO, že by byl na přístrojích, že by potřeboval 24hod. péči, tak nevím, protože vidět svoje dítě od kazané na lůžko nemít mu jak pomoct a vědět, že jeho zdravotní stav se nezlepší, že z toho života nic mít nebude.

Sama moc dobře vím, jaké to je být postížený, s čím vším jsem se musela potýkat a stále potýkám a to mám "jen" lehkou formu DMO, proto kdybych věděla, že mé dítě bude hodně postížené, tak už z toho důvodu, že by procházelo tím podobným horším, kdy by opravdu byl odkazaný jen na přístroje, kdy by nevěděl, co se okolo něho děje, tak bych ho asi nechtěla. Nechtěla bych, aby se mi trápilo.