Příběh Dominky a její maminky
Chtěla bych se podělit o náš příběh. V roce 2002 jsem otěhotněla a byla jsem strašně ráda, že budu mít miminko, ale nikdy mě nenapadlo, co se může stát. Ze začátku bylo všechno bez problému, až jednoho dne, když jsem byla ve 27. týdnu těhotenství, mi bylo večer zle. Řekla jsem si: to je tím těhotenstvím. (Nikdy by mě nenapadlo, že tak brzo porodím). Večer jsem šla spát.
Bylo to 29. 3. 2003, asi kolem páté hodiny ráno mě probudil divný pocit, strašně mě bolelo břicho a záda. Rychle jsme odjeli do nemocnice a odtamtud mě převezli do Fakultní nemocnice do Brna. Ještě ten den v 12:25 hodin jsem porodila mojí malou holčičku, která měla 35 cm a 950 gramů.A ten den začal boj o život mé malé holčičky.Dominička shodila na 830gramu a začala bojovat dál s infekcí atd... Ani jsem ji neviděla, museli ji odnést do inkubátoru a napojit na kyslík. Asi po čtyřech hodinách jsem se šla na dětskou jipku na malou podívat. Ten pocit, když vidíte toho bezbranného tvorečka, jak bojuje o život, všude samé hadičky,napojená na kyslík a nemůžete nic udělat, vás bolí v srdci ještě víc.
Moje malá bojovnice bojovala ze všech sil a zvládla to.11 den po narození malou opojily od kyslíku a malá náhle zkolabovala a museli jí dát zpátky na kyslík,.Den potom dostala infekci a bohužel infekce zasáhla mozek (následky má poškozený mozeček a cévky zablokované které nejdou operovat ,.Potom byla 2,5 měsíce na kyslíku, měla intubaci a taky dostala transfuzi krve, prodělala infekci atd....Pak mi doktor řekl že Dominička má diagnozu DMO těžká spastická dipareza.BYLA JSEM ŠPATNÁ,ALE JE TO MOJE DÍTĚ A BUDE MĚ POTŘEBOVAT A TAK BUDEME BOJOVAT...Jezdila jsem za malou do Brna kde ležela 3měsíce 
,volávala jsem tam každý den abych věděla jak je na tým její stav,ale bohužel musím říct že ten pocit že mám dítě v nemocnici a nemůžu se o ní starat mi připadalo divné a nepřipadala jsem si jako máma
26. 6. 2003... jsem si vezla svojí holčičku konečně domů s váhou 2.300kg..Ten den jsem byla šťastná konečně jí budu mít doma a bude se cítit jako opravdová máma..Ale do roku byla malá často v nemocnici.
Čas letěl, a já jezdila od malinka s malou na rehabilitace, neurologii, oční, ortopedii, prostě samí doktoři.A trvá to dodneška a bude to tak nadále
Malá se otočila v roce a půl na bříško Když měla Dominička 9.měsíců tak jsem zjistila že budu mít miminko a těšila jsem se,ale radost netrvala dlouho ve 3.měsíci mi miminko umřelo a já musela na zákrok do nemocnice.Je to strašné co si budeme povídat,ale mě držela a drží nad vodou Dominička Od necelých dvou let jezdíme do léčeben do Boskovic a Luže Košumberk.V roce 2008 Dominika prodělala operaci kyčlí,byla jsem stále sní po operaci byla na jipce ten pocit už nikdy nechci zažít byl to nejhorší druhý pocit co sem zažila,ale malá je statečná dokázala to vydržet..Dominička má také problém s kousáním a taky s jídlem dodnes každý den bojujeme.Dostává kašovitou stravu a nebo rozmačkanou na menší kousky.
No dnes je Dominice šest let, chodí do školky, kde má svou asistentku. Zvládá to dobře a umí asi sedm až deset slovíček, otočí se na bříško, otáčí se dokola a snaží se lézt.
Bohužel jí to moc nejde: má postižené všechny čtyři končetiny a taky mentálně je opožděná,takže malá má těžkou mentální retardaci, ale mně dělá radost každý den, když se snaží něco udělat. Je to můj poklad.
Přejeme všem maminkám hodně trpělivosti a hlavně síly. Jak říká doktor: vše jde, ale pomalu.
S pozdravem maminka a Dominika..... 11.09.2009-- Tak něco malého připíšeme.Malá už chodíme zase do školky máme novou asistentku a malá je na sto procent spokojená ani mě nepotřebuje,pokaždé když odcházím tak se směje a skáče na vozíčku radostí.Ve školce se jí moc líbí a je spokojená chce dělat vše co dělají děti.Například děti jdou si umejt ruce a malá se hned ozve a říká aj já,Jdou malovat a malá zase volá aj já.Je to krásné moc mě to těší že se snaží dělat vše co ostatní a děti ze školky super krásně se k Domči chovají.Jinak isme byli u doktora a ten řekl že odklad už by Domči nedával že se snaží dělat pokroky.Takže po prázdninách pěkně začneme chodit do školy.No malá půjde do zvláštní školy,ale bude mít upravenej in.plán.No co dodat sem zvědavá co bude a co nebude.Jinak zatím u Nás nic nového v pohyblivej stránce isme na tým stejně.malinkej pokrok je že udrží lépe hlavičku nahoře....jeto moje princezna.Tak se mějte krásně a všem kdo má stejné starosti jako Já tak držím pěstičky všem.Maminka Dominičky....12.05.2010--moc se omlouvám dlouho jsem nebyla na stránkách neměla jsem moc času,Tak kde začít asi to že malá opět nechodí do školky od listopadu ji mám doma,malá měla streptokopa a od tý doby byla jen a jen nemocná,ale pak nastal problém s asistencí no a nakonec jsme usoudilo že malá nastoupí až do školy,Jen abych napsala to co jsem chtěla malá je jen se mnou a jde to opět znát že nechodí do školky za dětmi je taká nevrlá protivná a pořád se steká.Když jdeme za dětmi tak je ve svém živlu pozoruje je a hraje jsi .Jinak malá je na tom pořád stejně její zdravotní stav myslím,jezdíme jednou týdně na cvičení a jednou měsíčně začneme jezdit do Č.B do Arpidy kde bude mít perličkovou koupel+bazén,cvičení a ergoterapie.Tak a taky se chystáme do lázní o prázdninách do Klimkovic jedeme tam poprvé tak nám držte palečky aby to tam malá zvládala.